Vlastnosti a zajímavosti

Vlastnosti vodíku & zajímavosti

Vodík (Hydrogenium – H) je nejhojnějším prvkem ve vesmíru (cca 75 %) a třetím nejhojnějším prvkem na Zemi.
Volný vodík se nachází například v obalu hvězd, v pozemských zdrojích je zastoupen téměř výhradně ve formě sloučenin (voda, uhlovodíky atd.).
Vodík společně s heliem a lithiem jsou pravděpodobně jediné prvky vzniklé při Velkém třesku
Většina energie na Zemi pochází z vodíku, protože když je vodík extrémně stlačen tak se jadernou fúzí změní na helium a uvolní se obrovské množství energie. Tato reakce probíhá ve slunci a vzniká tak sluneční záření.
Vodík je bezbarvý, lehký plyn, bez chuti a zápachu
Vodík je nejjednodušší chemický prvek. Většina vodíkových jader je tvořena pouze z jednoho protonu – protium, existují však další izotopy vodíku – deuterium, v jehož jádru je navíc jeden neutron a tritium, v jehož jádru jsou neutrony dva.
Deuterium s kyslíkem tvoří tzv. těžkou vodu (D₂O), která se využívá v jaderných elektrárnách
Protium je jediný stabilní prvek bez neutronu

Obrázek 1 Izotopy vodíku

Atomární vodík jako prvek je velmi reaktivní, a proto se jeho atomy navzájem spojují a vytvářejí molekuly o dvou atomech.
Vodík vytváří sloučeniny se všemi prvky periodické tabulky kromě vzácných plynů.
Vodík objevil v roce 1671 irský chemik Robert Boyle když experimentoval s kovy a kyselinami, ale neuvědomil si že objevil nový prvek

Obrázek 2 Irský chemik Robert Boyle

Až v roce 1766 britský vědec Henry Cavendish popsal vodík jako nový prvek díky experimentům se zinkem a kyselinou chlorovodíkovou
Vodík lze zkapalnit, ale pouze za extrémně nízkých teplot (-253 °C) a vysokém tlaku
V 19. a 20. století byl vodík používán jako nosný plny ve vzducholodích
Dnes je kapalný vodík společně s kapalným kyslíkem používán jako palivo v raketách
Anti-vodík je jediný typ antihmoty, který se dosud podařil vyrobit. Jeho životnost se v CERNu podařila udržet 1000 vteřin. Každý atom obsahuje kladně nabitý positron (opačně nabitý elektron) v obalu atomu a záporně nabitý antiproton (opačně nabitý protonu)

Obrázek 3 Rozdíl mezi hmotou a antihmotou